Konrad Zeman aneb Začátek odsunů v Čechách

Jeden je zvyklý, že čeští politici tu a tam neopomenou pochválit odsun Němců z Čech s tím, že vstupovali do NSDAP a kolaborovali tedy s Německou říší. Nicméně prezident Miloš Zeman tuto debatu posunul na novou úroveň, která skýtá neskutečné možnosti v politice. Nejde o jeho prohlášení, že „když byl někdo občanem země a kolaboroval se státem, který jeho zemi okupoval, tak je vysídlení mírnější než například trest smrti,“ kdy by se jeden musel ptát, zda by o míře provinění toho kterého člověka neměl rozhodovat soud, jinak jde o kolektivní vinu, ať si prezident říká, co chce. Jde o jeho větu, že „90 procent sudetských Němců volilo Konrada Henleina, vůdce nacistické strany v Československu", tedy „hlasovali pro Hitlera“. To je stejné tvrzení, jako že voliči komunistické strany po Druhé světové válce u nás hlasovali pro Stalina (jeden ani nechce domýšlet, co jsme měli s nimi udělat po roce 1989). Ovšem i kdyby tomu tak nakrásně bylo, jednoho fascinuje, že je možné voliče jedné legální strany v legálních volbách za jejich rozhodnutí potrestat. To považuje za významný zlepšovák v politickém boji, protože to znamená, že když se po příštích volbách politická reprezentace usnese na tom, že dosavadní pravicová vláda byla zločinná, bude moci použít represí vůči jejím voličům, kteří tento zločinný režim chtěli. Být ovšem voličem Miloše Zemana, začal bych se obávat dosahu jeho tvrzení: pokud by totiž současný prezident byl kvůli svým výrokům někdy obžalován z velezrady, mohli bychom všechny jeho sympatizanty odvézt do koncentračních táborů na Vysočinu.