Poté, co nás Zeman obdařil v pravidelném vysílání z Lán
několika expresivními slovy, což pobouřilo nemalou část lidí, se vyrojily argumenty,
že vlastně ostatní politici dělají totéž (zvláště ten s fajfkou) a
prochází jim to. Tím pádem je pohoršení nad prezidentovými kurvami pokrytecké.
Jenže srovnávání Schwarzenbergových a Zemanových vulgárních slov je z principu
padlé na hlavu. Odmyslíme-li od toho, že Zeman je prezidentem a očekává se od
něj trochu jiný projev než ostatních politiků (jistě, je to tatíčkovský kýč,
ale takto byl ten úřad prostě stvořen), jde o rozdílnou náturu obou dotyčných.
První si občasným sprostým slovem buduje obraz lidového knížete, čímž si buduje
náklonnost nižších vrstev (tak nějak mají úctu ke knížepánovi tradičně v krvi,
a když se ukáže být člověkem z masa a kostí, má i jejich srdce, příkladů v historii
máme dost a dost). Jeho kmenoví voliči to nepovažují za prohřešek, protože
souzní s většinou jejich názorů a navíc za jeho hlavní povahovou vlastnost
považují určitou noblesu, kterou tímto nejde umenšit. Druhý je považován voliči
pravice, liberály, proevropskými aktivity atd. za burana, pro nižší vrstvy pak představuje
vítězství nad chytrolíny z velkých měst, Pražáky samozřejmě počínaje.
Vulgaritami tedy první část voličstva utvrdí v obrazu burana, část druhé
ovšem pohorší, protože ačkoliv lid obecný pro nějaké to vulgární slovo nejde
daleko, je mu poněkud žinantní, aby se ikona chovala jako sprosté hovado, neb ani
oni sami neříkají doma dětem „ty kundo, běž se učit“, jelikož si chtějí zachovat
určitou důstojnost. Takže co je dovoleno jednomu, není dovoleno druhému, to už
věděli dost dávno před námi. A co je dovoleno někde, není dovoleno jinde, dodal
by jeden v souvislosti nejen s prezidentským úřadem. Zatímco kamarádům
po reakcích na tento text řekne, že článek kritizoval zas nějaký kretén, v mailu
dotyčnému napíše: „Vážený pane, myslím, že se mýlíte…“
Žádné komentáře:
Okomentovat